Toto téma jsem si vybral, protože mě velmi zajímají zákony České republiky. Je to jedno ze studijních odvětví, kterému bych se chtěl v budoucnosti věnovat. Je velmi dobré, když každý z nás je seznámen s tím, co může, a pokud tato pravidla nebude dodržovat, tak s tím co ho čeká a jak může být za tento svůj prohřešek potrestán. Zaměřil jsem se na trest a výše trestů za trestný čin v ČR. Je totiž dobré vědět kolik a za co můžete dostat určitou výši trestní sazby. Přesto všechno si ale myslím, že náš právní řád a vůbec zákony České republiky jsou v některých částech tak trochu nedokonalé. Část populace z naší společnosti tohoto nedostatku využívá a tyto zákony obchází za účelem páchání trestné činnosti , ale bohužel nemůže být za svůj čin patřičně potrestána. Doufám, že co nejdříve budou tyto nedostatky v našich zákonech našimi zákonodárci smazány a že se nalezne způsob zamezení využití skulinek v zákonech ČR.

Z trestního zákona ČR musí každý občan tohoto státu dodržovat určitá pravidla, která jsou zadána při zakládání tohoto státu a časem jsou novelizována. Pokud se jakákoli osoba dopustí porušení těchto udaných společenských zásad, tak za tento čin bude potrestána. Prostředek k potrestání dotyčného je trest v odpovýdající výši k vykonanému činu.

Trest je prostředek k nápravě chování lidí, porušujících základní společenská a mravní pravidla naší společnosti. Každý z udaných trestů musí mít svůj účel, tak aby byla snaha pachatele částečně napravit.

Účelem trestu je chránit společnost před pachateli trestných činů a tím výchovně působit i na ostatní členy společnosti aniž by byla ponížena lidská důstojnost.

1. Odnětí svobody


2. Ztráta čestných titulů a vyznamenání


3. Ztráta vojenské hodnosti


4. Zákaz činnosti


5. Propadnutí majetku


6. Pěněžitý trest


7. Propadnutí věci


8. Vyhoštění


9. Zákaz pobytu

Trest odnětí svobody se vykonává v nápravně výchovných ústavech a to diferencovaně ve třech nápravněvýchovných skupinách:

1. První nápravněvýchovná skupina. Soud ukládá v případě pokud pachatel nebyl v posledních deseti letech před spácháním trestného činu ve výkonu trestu odnětí svobody.
2. Druhá nápravně výchovná skupina. Soud zařadí pachatel v případě byl-li v posledních deseti letech před spácháním trestného činu ve výkonu trestu odnětí svobody.
3. Třetí nápravně výchovná skupina Soud zařadí pachatele je-li mu ukládán trest jako zvlášť nebezpečnému recidivistovi.

Soud může uložit trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta.

Soud může uložit trest ztráty vojneské hodnosti, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin spáchaný ze zvlášť zavržitelné pohnutky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta. Ztráta vojenské hodnosti záleží v tom, že odsouzenému snižuje hodnost ve vojsku na hodnost vojína a odnímá se mu jeho hodnost v ozbrojeném zboru., jehož příslušníci podléhají pravomocím vojenského soudu.

Soud může uložit trest zákazu činnosti na jeden rok až deset let pokud se pachatel dopustil trestného činu v souvislosti s danou činností.Po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje výkon určitého zaměstnání , povolání nebo funkce.

Soud může vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu a poměrům pachatele uložit trest propadnutí majetku za závažný úmyslný trestný čin, jímž pachatel získal nebo snažil získat majetkový prospěch. Propadnutí postihuje celý majetek odsouzeného nebo tu část, kterou soud určí.

Peněžitý trest ve výměře od 2000 do 1 000 000 korun může soud uložit jestliže pachatel úmyslnou trestnou činností získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Při výměře přihlédne k osobním a majetkovým poměrům pachatele. Vydobytá částka peněžitého trestu připadá státu.

Soud může uložit trest propadnutí věci, které bylo užito k spáchání trestného činu nebo byla k trestnému činu určena či získána trestným činem. Jde pouze o věci náležející pachateli a vlastníkem propadlé věci se stává stát.

Soud může uložit pachateli, který není českým občanem, trest vyhoštění z území republiky vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku.